Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Vyškov
Katastrální území: Heršpice
Mapové listy: 2443, 24432
Geologická správní oblast: Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů
Lokalizace: zašlá štěrkovna 450 m ssz. od kostela v Heršpicích u Slavkova
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: rozměry těžebny jsou 50 x 33 m, svahy většinou silně zasucené a zarostlé, někdejší tůň na dně již neexistuje (zavezena), v z. části je nově upravena plocha pro sportoviště se zářezy po obvodu vysokými až 3 m
Technický objekt: štěrkovna
ID : 1137

Geologie

Geologická charakteristika: Bývalá těžebna byla založena v několik metrů mocné poloze nevytříděných petromiktních štěrků, místy s bloky hornin o průměru přes 1 m. Podloží štěrků tvoří šedé jíly podmenilitového souvrství ždánické jednotky dobře odkryté novými zářezy v západní části lokality. Šob (1941) pojmenoval štěrky od Heršpic jako heršpické štěrky, přičemž lokalitu Skalka lze považovat za jejich typovou lokalitu. Stáří a tektonická příslušnost heršpických štěrků byla vykládána velmi různě: Zapletal (1934) je považoval za onkoforové vrstvy (=ottnang karpatské předhlubně), Špalek (1936) za příbojový burdigal (=eggenburg předhlubně), Šob (1941) a Pokorný (1953) za paleogén ždánické jednotky a konečně Stráník et al. (1973) je zařadili do badenu předhlubně. Diskuse o geologii heršpických štěrků není dodnes uzavřena a dosud chybí sedimentologické zhodnocení. Rovněž nebyl dosud studován vliv svahových procesů na vzájemný vztah štěrků s okolními jíly.Štěrkovna je rovněž významnou paleontologickou lokalitou. Štěrky obsahují redeponovanou mělkovodní makrofaunu (měkkýše - převážně gastropody, méně mlže, vzácně nautiloidní hlavonožce, korály, žraločí zuby). Tuto faunu monograficky popsal Lorenc (1950) a srovnával ji s eocénními faunami pařížské pánve. Pokorný (1953) zpracoval foraminifery z jílů podmenilitového (němčického) souvrství. Ty dokládají střednoeocénní stáří a hlubokomořské prostředí sedimentace jílů. Pokorný popsal z lokality Skalka vzácný a poněkud záhadný nový druh foraminifery Crithionina moravica.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů, Karpaty - karpatská předhlubeň - karpatská předhlubeň - jižní část
Stratigrafie: kenozoikum - neogén - miocén - střední miocén - baden
Témata: paleontologie, stratigrafie, geologie
Jevy: zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: štěrk, jíl
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Štěrkovna je typovou lokalitou heršpických štěrků jejichž tektonická pozice a stáří jsou dlouhodobě předmětem diskuse. Zároveň se jedná o významnou paleontologickou lokalitu unikátní eocénní makrofauny redeponované ve štěrcích a foraminiferové mikrofauny v jílech. Popsán zde byl nový druh foraminifery Crithionina moravica pro nějž je štěrkovna typovou a dosud jedinou lokalitou. Lokalita je vhodná i pro exkurzní účely pro svoji snadnou dostupnost.
Střety zájmů: vegetace, jiné lidské aktivity
Popis střetů zájmů: Cenné nové zářezy vytvořené v z. části těžebny při výstavbě sportoviště jsou ohroženy nevhodnou finální úpravou (sesvahováním, výsadbou). Výchozy jsou ohroženy také náletem dřevin. Pozemek je obecní.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Lorenc, L. (1950): Eocenní fauna z Heršpic u Slavkova. - Sbor. Stát. geol. úst. Č. R., 17, Odd. geol., 269 - 351. Praha. Pokorný, V. (1953): Mikrostratigrafická posice heršpických štěrků v eocénu ždánické série (s popisem foraminifer sousedních jílů). - Rozpr. čes. Akad. Věd Umění, Tř. II, 61, 28, 1 - 36. Praha. Stráník, Z. et al. (1973): Vysvětlující text k Základní geologické mapě 1:25000 M-33-106-D-b Slavkov u Brna. - MS Archiv Čes. geol. úst., 43 str., 12 příl. Praha. Šob, A. (1941): O geologickém a morfologickém vývoji Vyškovského úvalu. - Sbor. Přír. kl. v Brně za r. 1940, 23, 1 - 6. Brno. Špalek, V. (1936): Příbojový spodní miocén na Moravě. - Práce Mor. přír. spol., 10, 3, 12 str. Brno. Zapletal, K. (1934): Vývoj, horniny, zkameněliny a stavba Vyškovska. - Vlast. Sbor. okr. Vyškovského, Slavkov u Brna.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Bubík Miroslav, 28.06.01

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1137 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-05]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1137.

Lokalizace v mapě: